Mýdlo

Mýdlo. Každý den ho používáme, bereme do rukou a o poznání čistější ho o něco menší odkládáme – jistě málokdo u mytí myslí na jeho vznik, historii a proč vlastně myje.

Nejstarší fyzické důkazy pochází z doby kolem roku 2800 př. n. l. ze Sumerské říše. O 600 později, pochází z téže oblasti hliněná tabulka s návodem pro přípravu mýdla z vody, louhu a kassiového oleje. Mýdlo, se nepoužívalo jen k mytí, jeho chemické vlastnosti se využívaly i k hojení ran nebo úpravě vlny před jejím spřádáním.

Nejstarší zmínka o mýdle v novodobé historii, nazývaném v latině "sapo", se objevuje roku 77 v díle Historia Naturalis (Plinius starší), kde se autor zmiňuje o jeho používání "barbarskými" kmeny Galů a Germánů – čili slovanů.

Arabové, znalci chemie, jako první mimo olivového oleje a aromatických olejů použili k jeho výrobě dodnes k tomu účelu používaný hydroxid sodný. Mýdlo se od počátku 7. stol. vyrábělo v Nabulusu (Palestina), v Kufě a v Basře (Irák). Zde již tehdy mýdla barvili a parfémovali, kromě kusového mýdla vyráběli také speciální mýdlo na holení. Zásobovali celou tehdejší jižní Evropu a Orient. Mýdla byla velmi ceněna, ale jejich kvalita nebyla valná.

Ve 14. stol. pronikly na evropský trh výrobky lepší kvality mydlářů ze Španělska a z Itálie. Výroba mýdla ve Franci se traduje od 16. století. Střediskem produkce byla Marseille a termín "marseilleské mýdlo" je pro bělené a parfemované prvotřídní mýdlo pojmem dodnes.

V Čechách

byl cech mydlářů založen v roce 1464. V roce 1848 zahájil Georg Schicht ve svém domku v Rynolticích u Liberce výrobu mýdla a později v roce 1867 zásoboval mýdlem celé severní Čechy.

Jeden z jeho synů, Johann Schicht, vybudoval v roce 1882 velkou továrnu na výrobu mýdla v Novosedlicích u Ústí nad Labem, z níž se již před 1. světovou válkou stala největší továrna v kontinentální Evropě.

Po 2. světové válce byla rodina Schichtů odsunuta a podnik byl zestátněn (dnes Setuza).